Aktuálně z Gymnázia
ERASMUS+ KA1, Riga, Lotyšsko - jazykový pobyt
V rámci ERASMUS+ se vzdělávají i učitelé.
Během jednodenní návštěvy v Rize vás osloví architektura, pochutnáte si na kávě, v Black Magic si stihnete objednat rižský balzám. Během čtrnácti dní cestování veřejnou dopravou, nakupování se máte možnost bavit s lidmi, můžete pocítit, jak se zde žije místním obyvatelům. Před rokem 1990 byla Riga bezmála milionovou metropolí, dnes čítá o třetinu méně.
A jaká je tedy Riga? Leží kousek od Baltského moře blízko ústí řeky Dviny a na vlastní kůži pocítíte severní vítr vlezlý až do kosti. Člověku z jihu nějakou dobu trvá, než si zvykne brát s sebou vždy nějaký šál. Místní si k jarnímu oblečení přioblékli i rukavice, čepice.
Složitá je zde národnostní otázka, která mne až rozesmutnila. Moc bych zemi přála, aby vláda pochopila, že kromě státního lotyšského jazyka se vyplatí respektovat i ruštinu.
Vracím se domů z Erasmu+, jsem plná zážitků a spokojená. Čtrnáct dní jsem měla jen pro sebe a svůj osobní rozvoj! Jak často se to vdané zaměstnané ženě poštěstí? Vydala jsem sama do cizí země, orientovala se v neznámém městě, žila v cizí rodině, chodila do školy s novými spolužáky, byla v roli žákyně včetně zkoušení a domácích úkolů. Nebála jsem se, vždyť jsem komunikovala v jazyce, který ovládám, v nesnázích bych se uměla domluvit. Vše jsem brala jako výzvu a chtěla se co nejvíce naučit a dozvědět o životě v Lotyšsku.
Proč jsem jela právě sem? Možnost zdokonalit se v ruštině a komunikovat s rodilými mluvčími rusky v rámci EU je v Lotyšsku jedinečná. V hlavním městě Rize žije téměř 40 procent právě ruského obyvatelstva. Navštěvovala jsem školu ruského jazyka DURBE, žila v rodině paní Niny, která mne seznámila se svými ruskými přáteli, využívala možnosti mluvit s prodavačkami, spolucestujícími v autobuse, průvodcem v galerii, v muzeích... Ruštinu kolem sebe slyšíte na každém kroku, ale neuvidíte jediný nápis v azbuce, její výuka je dokonce ve školách potlačovaná. Ruština není v Lotyšsku státním jazykem, v písemné formě ji nikde nenajdete, snad jen na turisticky exponovaných místech, a to až na třetím místě za angličtinou. Lotyština je jeden z baltských jazyků, není příbuzná s žádným mně známým jazykem. Ale dnes už vím jak se řekne ulice - iegla, náměstí - laukumus, prosím - lúdzu, svoboda - brivibas, otvírací doba - darba laiks, příští stanice - nákama pijetura. Rozumím tomu, že vláda chce lotyšský jazyk podpořit, nerozumím ale tomu, proč nechce současně zachovat ruštinu jako důležitý komunikační prostředek v zemi, kde třetina lidí mluví rusky. Vždyť stejně tak jako je angličtina pojítkem se západem, tak ruština otvírá možnosti na východ jejich malé vymírající země.
Do jazykové školy Durbe přijíždí studenti zejména z USA, budoucí diplomaté nebo důstojníci, potkala jsem 2 Němky, Izraelce, mým spolužákem byl i kolega učitel zo Slovenska z Kežmaroku. V rámci dopolední výuky jsme se zaměřovali na konverzaci, vyjádření názorů, hodnocení přečteného, diskusi na téma. Další blok zaměřen na gramatiku, její procvičení. Každý den jsme dostali domácí úkol, většinou slohovou práci. Odpoledne jsem tzv. stínovala, tedy pozorovala práci učitelů a seznamovala se s jejich metodami práce. V rámci programu Bi-Component jsem měla možnost být dopoledne žákem a odpoledne se stát zase učitelkou. Líbil se mi nápad s výukou mimo učebnu, např. při procházce v parku, v kavárně, knihovně nebo nákupním centru, při které se v praxi procvičovalo učivo z dopolední výuky. V podvečer měli studenti exkurze, tentokrát už ne s učitelem, ale průvodcem. Každý pátek jsme psali testy z gramatiky, čtení, poslechu. Výuka zde probíhá intenzívně a po vyučování pokračuje, protože většina studentů bydlí v rusky mluvících rodinách.
Vracím se domů spokojená, jsem ráda, že jsem měla možnost být v ruštině ponořená každý den až do pozdního večera. Měla jsem i ruské sny. O víkendu jsem využila možnosti cestovat za Rigu, do Siguldy, do Turaidy. V Rondelském zámku jsem našla českou stopu předků kněžny Zaháňské, všem Čechům známé prostřednictvím Babičky Boženy Němcové. Během projektu Erasmus + jsem stihla vše, co se stihnout dalo :-) Vždyt´ jedinečná šance seznámit se životem v cizí zemi se nesmí promarnit. Žádná učebnice člověku nedá to, co může zažít na vlastní kůži. Jako učitel se pokusím své zážitky přenést dál na své žáky.
Chci poděkovat paní zástupkyni Bláhové za mimořádnou možnost účastnit se projektu, poděkovat ji za práci spojenou s veškerou administrativou a organizováním projektu. Protože díky ní jsem se mohla soustředit jen a jen na samotný obsah programu.
V klidu se mi odjíždělo, spokojená se vracím.
Výlet do Siguldy, kde je hrad livonských rytířů, krásně upravené parky a minimum turistů.
https://photos.google.com/share/AF1QipMxkDJ2Kg_PY2Ffc4X5piF4xsH96sEz9OPc-oqm--v0fGHF64u9OywaZwe6Uyn_FA/photo/AF1QipPTt6rvGbChIExJlVOpl-Efj6e83o01-Q0pfJhA?key=ekdSQ0NEbUxqNWRYcDhhTlJPa05LM25jc2FsQTNB
